www.czechpatriots.com

Československé legie v Rusku (1914-1920)
Po stopách čs. vojáků pohřbených v Bobrujsku
Michal Gelbič


Tento materiál vznikl v návaznosti na iniciativu Československé obce legionářské a Ministerstva obrany ČR lokalizovat v Bobrujsku (Bělorusko) místo pohřbených příslušníků Československého náhradního praporu a vybudovat zde, po dohodě s běloruským státem, pietní místo. Podkladem pro lokalizaci posloužily dvě dobové fotografie, seznam zemřelých příslušníků pluku 1 a GPS souřadnice 2 předpokládaného místa pohřbení.

Čs. náhradní prapor v Bobrujsku

Čs. náhradní prapor vznikl 30.11.1916, nadřízenou jednotkou mu byla Čs. střelecká brigáda. Jednotce v té době velel podplukovník Dmitrij Nikitič Makarov. V Bobrujsku byl náhradní prapor dislokován od března do září 1917. Z pobytu praporu v Bobrujsku se dochovalo několik fotografií (viz zde). V červenci 1917 pak jednotku navštívil budoucí československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (fotografie viz zde). V září 1917 se prapor přesunul do Žitomiru na Ukrajině.

Název: Československý náhradní prapor
Datum vzniku: 30.11.1916
Předchozí jednotka: Československý náhradní oddíl
Datum zániku: 18.10.1917
Nástupnická jednotka: 1. československý náhradní pluk
Nadřízené velitelství: 30.11.1916 - 04.09.1917 Československá střelecká brigáda
04.09.1917 - 18.10.1917 1. československá střelecká divize
Dislokace: 30.11.1916 - 20.03.1917 Borispol, Barákový tábor
20.03.1917 - 02.04.1917 přesun
02.04.1917 - 01.09.1917 Bobrujsk, Barákový tábor
01.09.1917 - 04.09.1917 přesun
04.09.1917 - 29.10.1917 Žitomir
Velitel: 30.11.1916 - 18.10.1917 Dmitrij Nikitič Makarov, podplukovník ruské armády
Podřízené jednotky: Dle typu
Čestný název: 04.09.1917 - 29.10.1917 Husitský náhradní prapor
Vyznamenání: -
Prameny: Vojenský ústřední archiv Praha, fond 577 (1. záložní pluk), 1916-1917.
Fidler, J. - Zborov 1917. Malý encyklopedický slovník. Brno 2003.
Šteidler, F. - Pěší pluk 9 Karla Havlíčka Borovského. Legionářské údobí plukovních dějin. Praha 1937.
Zdroj: http://forum.valka.cz/topic/view/43468#565120

Identifikace první fotografie

První záchytnou stopou v pátrání byla fotografie z pohřbu Čs. dobrovolnického 1. záložního pluku 3 v Bobrujsku (1917). Z diskuze s pracovníky Bobrujského vlastivědného muzea vyšlo najevo, že snímek byl pořízen v Bobrujské pevnosti. Avšak přesné místo nemohli určit.

Pohřeb Čs. dobrovolnického 1. záložního pluku v Bobrujsku (1917)
Pohřeb Čs. dobrovolnického 1. záložního pluku v Bobrujsku (1917)
Zdroj: III – H – 1431, VHÚ-VHA (Ministerstvo obrany ČR)

Bobrujská pevnost byla vybudována nařízením Alexandra I. ze dne 16.06.1810 s cílem chránit západní hranice Ruska v době nejistého vývoje na mezinárodní politické scéně (pozn.: vpád Napoleona do Ruska v roce 1812 plně tyto obavy potvrdil). Pevnost měla znemožnit nepříteli přístup do vnitrozemí Ruska. Postavena byla na základech původního města, a to poté, co z něj byli všichni obyvatelé vystěhováni. Z východu se pevnost opírala o řeku Berezinu.

Plánek Bobrujské pevnosti z roku 1830
Plánek Bobrujské pevnosti z roku 1830
Zdroj: https://ru.wikipedia.org

Domněnku, že byl snímek opravdu pořízen právě v Bobrujské pevnosti, potvrzují zejména unikátní dobové fotografie z polského archivu (období 1918 - 1920).

Dne 12. ledna 1918 zahájila vojska 1. polského sboru vojenské operace, jejímž cílem bylo mj. dobytí Bobrujské pevnosti. Pevnost padla 29. ledna 1918 a nová polská posádka zahájila boje s bolševickými partyzánskými jednotkami, které údajně podporovalo místní obyvatelstvo (rolníci). Proti partyzánům měli Poláci provádět trestní výpravy 4. Po Polácích pevnost připadla Němcům, kteří polský sbor dne 21. května 1918 odzbrojili. Poláci poté zahájili postupnou evakuaci do Polska, přičemž poslední polský transport z Bobrujska odjel 8. července 1918.

Jelikož si vojenské obsazení Bobrujské pevnosti Poláky vyžádalo oběti, byl na základě rozkazu velení ze dne 25. ledna 1918 v centru pevnosti vybudován vojenský hřbitov polských legionářů. V květnu 1918 před opuštěním pevnosti generál Dowbor-Musnický nařídil pohřebiště zasypat hlínou a vybudovat na něm několikametrovou mohylu s železným křížem a trnovou korunou 5. Na tomto místě byli polští vojáci pohřbíváni také později, kdy se polské jednotky, již suverénního polského státu, vrátily do Bobrujsku podruhé (Bpbrujsk byl dobit 29.08.1919), a to v důsledku polsko-sovětské války (02/1919 - 03/1921). Po jejím ukončení byla mohyla sovětskou mocí likvidována 6.

Na následující fotografii je zachycen pohřeb polských vojáků z roku 1918. Šipka ukazuje na okrasný štít dvoupatrového domu. Identický štít zachycuje fotografie z pohřbu čs. vojáků v roce 1917.

Pohřeb polských vojáků z roku 1918
Zdroj: http://www.audiovis.nac.gov.pl/obraz/59022:1/

Rok 1918. Pohled na mohylu z opačné strany. V pozadí jsou patrné obranné valy. Mohyla s budovou proto musely být situovány na okraji pevnosti.

Polská mohyla 1918
Zdroj: http://www.audiovis.nac.gov.pl/obraz/59023:1/

Rok 1920. Šipka ukazuje na totožný štít. Vpravo obranný val. Mohyla se tak nacházela prakticky naproti části budovy se štítem.

Polská mohyla 1920
Zdroj: http://www.istpravda.ru/bel/research/88/

Pohřeb vojáků 57. pěchotního pluku před mohylou z podzimu (?) 1919. Fotografie je důležitá z pohledu návaznosti budovy se štítem na budovu vlevo. Mělo by se jednat o kasárna.

Pohřeb vojáků 57. pěchotního pluku před mohylou z podzimu (?) 1919
Zdroj: http://forum.globus.tut.by/viewtopic.php?p=31157

Letecký pohled na pevnost z roku 1920. Jedná se o klíčovou fotografii, na které je: 1) patrný okrasný štít na budově, 2) vyvýšenina - její tvar odpovídá polské mohyle, 3) za mohylou i vlevo od ní byl vnější val pevnosti, po obou jeho stranách jsou fortifikační opevnění, z nichž se zachovalo jen jedno naproti kasárnám, 4) navazující budova (vojenská kasárna), zde je na místě si všimnout jejich atypického tvaru v podobě obráceného „U“. Směr průvodu při čs. pohřbu před budovou se štítem, tedy zleva napravo by potvrzovalo, že pohřební průvod vycházel z pevnosti na vojenský hřbitov, tak jak to naznačují šipky.

Letecký pohled na pevnost z roku 1920
Zdroj: http://www.audiovis.nac.gov.pl/obraz/61408/23f81d0487edfd16bfd4a868562a6667/

Satelitní snímek z maps.google.com zachycuje zbytky opevnění. Podobnost na ní rozmístěných objektů s předchozí fotografií je více než zřejmá – tedy horní kasárna ve tvaru obráceného „U“, vpravo od nich dům se štítem, který se nedochoval celý. Nicméně ohyby této budovy odpovídají. Odpovídá rovněž umístění opevňovacího objektu naproti kasárnám ve tvaru obráceného „U“ s valem.

Satelitní snímek z maps.google.com zachycuje zbytky opevnění
Zdroj: http://maps.google.com

Satelitní snímek z maps.google.com. Dané místo má návaznost na vojenské pohřebiště, kde by měli být pochování příslušníci čs. jednotky. 1) Budova se štítem; 2) opevnění s obrannou věží Opperman; 3) vojenské pohřebiště. Šipka ukazuje možnou cestu pohřebního průvodu z roku 1917 z pevnosti na pohřebiště – vzdálenost cca 1 km.

Satelitní snímek z maps.google.com s oblastí zájmu
Zdroj: http://maps.google.com

Následující fotografie pochází z roku 2013. 1) Dnešní podoba tehdejší budovy se štítem. Z původní dvoupatrové budovy se dochovalo pouze jedno patro; 2) vedlejší budova, původní kasárna – ve tvaru obráceného „U“; 3) místo, kde zhruba byla umístěna polská mohyla s křížem. Ačkoliv to z této fotografie není na první pohled patrné, jedná se o místo, kudy téměř před 100 lety šel pohřební průvod Čs. náhradního praporu.

Fotografie pevnosti z roku 2013
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Na této fotografii jsou zobrazena: 1) Kasárna ve tvaru obráceného „U“, přesně jak ukazuje dobový snímek z polského archivu; 2) směr šipky ukazuje místo (naproti budovy ve tvaru obráceného „U“), kde se zachovalo opevnění i s vnějším valem.

Fotografie pevnosti z roku 2013
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Na fotografii: 1) Okraj kasáren ve tvaru obráceného „U“; 2) vlevo, naproti jejich středu opevnění s valem (val není na této fotografii vidět).

Fotografie pevnosti z roku 2013
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Na další fotografii: 1) budova ve tvaru obráceného „U“; 2) naproti ní opevnění s valem. Vše do sebe zapadá.

Fotografie pevnosti z roku 2013
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že fotografie z pohřbu čs. příslušníků náhradního praporu v roce 1917 byla opravdu pořízena v Bobrujské pevnosti. Kromě toho se podařilo identifikovat i přesné místo, stejně tak i pravděpodobný směr pohřebního průvodu na místo, kde byli čs. vojáci následně pohřbeni.

Na Generálním plánu Bobrujské pevnosti z roku 1842 je červeným čtverečkem vyznačena naše zájmová oblast. Číslice 8 představuje kasárna ve tvaru „U“, číslice 7 štáb i ubytovnu důstojníků.

Generální plán Bobrujské pevnosti z roku 1842, červeným čtverečkem je vyznačena zájmová oblast
Zdroj: http://www.minchanka.by/puteshestvenitsa/BobruiskKrepost.html

Jinak jak vyplynulo s diskuze s Igorem Melnikovem, podle běloruské verze, se polská mohyla měla nacházet u severních Minských vrat. Tuto verzi si však dovoluji na základě výše uvedených snímků rozporovat, a jsem rád, že mé pátrání po čs. vojácích přispělo rovněž k identifikaci místa rozmístění polské mohyly.

Identifikace druhé fotografie

Druhá fotografie byla pořízena v květnu 1917 a je z pohřbu Ladislava Horkého. V popředí snímku byl identifikován velitel čety 2. roty náhradního praporu - tehdy podporučík Antonín Tomši (pozn.: správně Tomschi), který jako kapitán 9. střeleckého pluku padl 18. května 1919 v boji proti sovětským vojskům v místě Bližnij Imbež.

Pohřeb Čs. dobrovolnického 1. záložního pluku v Bobrujsku (1917)
Pohřeb ruského legionáře Ladislava Horkého (květen 1917)
Zdroj: III – F – 8 - - 2, VHÚ-VHA (Ministerstvo obrany ČR)

Na první pohled se zdá, že fotografie nemůže poskytnout žádné relevantní informace o místě pohřbení. Při detailnějším pohledu je však za zády vojáků v levé části fotografie vidět jakási stěna, vpravo pak městská infrastruktura (opevnění či budovy). Na základě předchozích satelitních snímků se lze domnívat, že fotografie byla pořízena na pozadí stěny třípatrové obranné věže Opperman.

Na následující fotografii lze spatřit opevnění s třípatrovou věží Opperman. Dnes se v této budově nachází vyšetřovací věznice.

Věž Opperman dnes
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Snímek pořízený na jaře 2014 s nerozkvetlými stromy a keři nabízí jiný pohled na věž Opperman a okolí. Porovnáním s původní fotografií z archivu lze předpokládat, že místo pochování min. Ladislava Horkého se nachází spíše v těchto místech, respektive trochu blíže k věži.

Věž Opperman dnes
Foto: Michal Gelbič (16.04.2014)

Satelitní snímek z maps.google.com. Směr šipek ukazuje pravděpodobný záběr fotografa při pořízení fotografie z pohřbu L. Horkého v roce 1917. 1) Dochované opevnění s věží Opperman, 2) místo dle souřadnic odpovídající místu pohřbení čs. vojáků, 3) dnes vyznačené vojenské pohřebiště, kde se pochovávalo od počátku 19. stol. až do roku 1941. Vpravo od věže Opperman se nachází Bobrujská pevnost.

Satelitní snímek z maps.google.com s oblastí zájmu
Zdroj: http://maps.google.com

Podařilo se tak určit předpokládané místo pořízení i druhé fotografie.

Souřadnice

Ministerstvo obrany ČR kromě fotografií poskytlo rovněž zeměpisné souřadnice (53°07'32,91"N 29°14'20,94"E) předpokládaného místa pochovaných čs. vojáků. Křížek v navigaci ukázal na patu budovy místní školky. Zelený pruh vlevo označuje oplocený prostor bývalého vojenského pohřebiště. Toto pohřebiště se nachází v blízkosti věže Opperman.

Navigace ukázala na bývalé vojenské pohřebiště
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Čelní pohled na vojenský hřbitov z ulice Vancetti. Vlevo na kopečku mohyla 352 padlým bolševikům. Naproti a v okolí mohyly jsou rozmístěny, až na výjimky, bezejmenné hroby.

Vojenské pohřebiště na ulici Vancetti
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Cedule datuje využívání vojenského pohřebiště od 19 stol. do roku 1941.

Vojenské pohřebiště na ulici Vancetti
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Pohled na pohřebiště z opačné strany. Šipka ukazuje směr k souřadnicím.

Vojenské pohřebiště na ulici Vancetti
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Pohled na školku, která se nachází v sousedství pohřebiště.

Vojenské pohřebiště na ulici Vancetti
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Šipka označuje místo, odpovídající souřadnicím.

Vojenské pohřebiště na ulici Vancetti
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)

Na místě areálu se podařilo vyzpovídat místního občana (penzistu), který potvrdil, že školka byla vybudována někdy v polovině 70. let. Při výstavbě tehdy byly nalezeny ostatky vojáků, některé v kovových truhlách. Děti, které si na místě hrály, měly nacházet různou vojenskou výstroj. Místo tehdy uzavřela policie a ostatky měly být převezeny a uchovány na jiném místě.

V této chvíli nelze stoprocentně říci, zda byli čs. vojáci pochováni v místech areálu dnešní školky, to by mohly potvrdit "sovětské" archivní záznamy, pokud vůbec existují. Nicméně místo pohřbení příslušníků náhradního praporu v lokalitě starého vojenského hřbitova, blíže k věži Opperman, je více než pravděpodobné.

Co bude dál?

První jednání s představiteli Bobrujského městského výkonného výboru proběhlo dne 4. října 2013. Ve stejný den bylo navštíveno rovněž Bobrujské vlastivědné muzeum. O existenci přítomnosti příslušníků Čs. náhradního praporu, jak potvrdila úvodní jednání, tak i korespondence s ministerstvy a místními úřady, neměl nikdo v Bělorusku povědomí.

Velvyslanectví ČR v Bělorusku po zpracování vstupních dat a podkladů požádalo Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska svou nótou ze dne 18. března 2014 o souhlas s vybudováním památníku na počest pohřbených v Bobrujsku 15 vojáků Čs. náhradního praporu. Nóta obsahovala do té doby zjištěné informace o dané jednotce, seznam pochovaných vojáků s archivními kopiemi evidenčních karet 14 z nich, stejně jako předpokládané místo uložení jejich ostatků. Další nótou ze dne 26. března 2014 Velvyslanectví ČR předalo kopie dokumentů z Historického ústředního archivu Ministerstva obrany ČR, které potvrzovaly vznik, existenci, stejně jako dočasnou dislokaci Čs. náhradního praporu v Bobrujsku v roce 1917. Současně byla dodána evidenční karta posledního, patnáctého vojáka.

Po první cestě do Bobrujska byl navázán kontakt s Igorem Melnikovem, běloruským historikem, který působil jako redaktor běloruské verze portálu "Istoričeskaja pravda" (Historická pravda). Na základě výše uvedených informací a po společné návštěvě Bobrujska (dne 27.10.2013) napsal článek o polské mohyle a Čs. náhradním praporu s názvem "Historie jedné mohyly" 7. Tento článek ihned převzal polský portál "Spolek Poláků v Bělorusku" 8, který zcela mylně přisoudil nalezené polské mohyly jemu .) Igorův článek se zaměřením na Čechoslováky v Bobrujsku následně převzaly také hlavní bobrujské noviny "Večerní Bobrujsk" (Večení Bobrujsk) 9.

Dne 12. června 2014 se velvyslanec ČR v Bělorusku pan Milan Ekert obrátil na starostu města Bobrujsk, předal mu vizuální návrh pomníku, vytvořený Ministerstvem obrany ČR a tlumočil připravenost české strany financovat z rozpočtu Ministerstva obrany ČR výstavbu pomníku ještě v roce 2014. Současně byl oběma stranami dohodnut termín odhalení pomníku, a to 28. října 2014 ke státnímu svátku ČR - Dni vzniku samostatného československého státu. Odhalení pomníku v Bobrujsku bylo zařazeno na oficiální seznam akcí plánovaných Běloruskou republikou k 100. výročí zahájení 1. světové války.

Předběžně bylo pro umístění pomníku vybráno místo ihned za vchodem na vojenský hřbitov po levé straně.

Vojenské pohřebiště na ulici Vancetti
Zástupci Administrace města Bobrujsk, za českou stranu vpravo vojenský přidělenec ČR v RF T. Zipfel, velvyslanec ČR v Bělorusku M. Ekert, zády pak M. Mojžíš, tajemník Čs. obce legionářské.
Foto: Michal Gelbič (12.06.2014)

Z tohoto termínu nakonec vinou běloruské strany sešlo.

Další pracovní cesta a jednání velvyslance ČR v Bělorusku pana Ekerta společně s vojenským přidělencem T. Zipfelem v Bobrujsku dne 24. února 2016 přinesla nový termín možného odhalení pomníku, a to 30. června 2017 – tedy u příležitosti 100. výročí vytvoření Československých legií a na Den ozbrojených sil České republiky. Při jednání český velvyslanec zdůraznil, že je pro nás důležité, aby pomník obsahoval jména zemřelých legionářů.

Jednání v Administraci města Bobrujsk
Foto: převzato z internetu

Bohužel, opět nikoliv zaviněním české strany, z termínu sešlo. Nový termín odhalení památníku je dle posledních zpráv z Velvyslanectví plánován v roce 2018, a to snad v létě.


Poznámky:
  1. Seznam, zpracovaný pro běloruské úřady v ruštině, obsahuje základní údaje 15 čs. vojáků, pochovaných v Bobrujsku + dalších 8 Čechoslováků pochovaných na jiných místech dnešního Běloruska. K nahlédnutí zde.
  2. Mapa lokalit čs. válečných hrobů v zahraničí zde.
  3. Nepřesný název jednotky.
  4. Na paměť pobitých „bělopoláky“ bolševiků byla v Bobrujsku rozmístěna dvě pietní místa. První, s 352 pochovanými, se nachází prakticky vedle předpokládaného místa pohřbených Čechoslováků na ul. Vancetti. Druhé, s 11 pochovanými, je umístěno ve vzdálenosti zhruba 200 m od fortifikačního opevnění na ul. Krupskoj 8a.
  5. V tomto směru je velmi zajímavý obrázek, který mi zaslali z Vojenského ústředního archivu. Na něm je vyobrazena stejná mohyla, přičemž obrázek je datován červencem 1917. Polská mohyla však měla být vybudována až v květnu 1918... Příslušný obrázek je k vidění zde.
  6. Poláci si na paměť původní mohyly v Bobrujsku, vybudovali její zmenšenou kopii, která se nachází na vojenském hřbitově Stare Powązki ve Varšavě. Fotografie je k vidění zde.
  7. Odkaz na článek zde.
  8. Odkaz na článek zde.
  9. Původní odkaz na článek není funkční.

Prameny a literatura:
  • Igor Melnikov - Historie jedné mohyly. Odkaz na web zde.
  • Igor Melnikov - Zapomenutý sbor. Odkaz na web zde.
  • I. polský sbor na wikipedii. Odkaz na web zde.
  • Polsko-sovětská válka na wikipedii. Odkaz na web zde.

Czechpatriots.com | Československé legie v Rusku (1914-1920) | © 2005-2017 Michal Gelbič